Ještě v době nedávno minulé patřili Prince a Michael Jackson k těm největším hvězdám populární hudby. Soupeřili o první místa v různých žebříčcích a anketách. Nyní jsou oba na ústupu ze slávy, i když každý jinak a z jiného důvodu. Zatímco král popu dojel na sexuální skandály po vydání desky "Dangerous", na špatný výběr singlů z posledních dvou alb a taky na to, že se v poslední době začal příliš přiklánět k americkému r'n'b, tak Prince si sám po neshodách se svou bývalou nahrávací společností vybral jakýsi odchod do "vyhnanství". O tom, jakými způsoby neshody řešil, toho bylo napsáno již dost, tudíž nemá smysl se o tom nějak zvlášť rozepisovat. Po vyvázání ze smlouvy s Warner Music začal vydávat desky na své značce NPG a prodával je spíše přes internet. V roce 2000 se přece jen po nějakém čase rozhodl vydat desku "Rave Un2 The Joy Fantastic", která se objevila i u nás v normálních obchodech. Horší to bylo, co se týče koncertů a turné. Až minulý rok vyjel na menší šňůru, která byla prakticky celá vyprodaná. Součástí tohoto turné byl i koncert v klubu Aladdin v Las Vegas, z něhož bylo pořízeno i toto DVD.

Samotný koncert je prostě bomba. Začíná krátkým intrem (cestou po Las Vegas), po kterém následuje hitovka "Pop Life". Posléze v podstatě jen jakoby načne "Money Don't Matter 2 Night" a okamžitě plynule naváže "The Work" s úžasným sólem Erica Leedse a docela dobrým parodováním Ozzyho Osbourna. V "Push & Talk" si k sobě přizve zpěvačku Nikku Costu, která v úvodu celé skladby připomíná zabarvením hlasu a stylem Norah Jones. Pak už Prince rozjíždí energií naplněnou párty plnou funky. Při "1+1+1=3" si na pódium pozve několik lidí z publika, kteří mu na jednu písničku dělají taneční background. Docela mě hodně překvapilo, že hodně čerpá z jazzu (jako například u "Strollin'") a nejen z něho, sem tam jsou slyšet i swingové motivy.

Nemohl bych se nezmínit o výkonu kapely. O Princovi je známo, že si rozhodně kolem sebe neshromažďuje žádné břídily. A je to poznat i zde. Na všech muzikantech je vidět, že hrají s ohromnou chutí a v pohodě. Něco podobného jsem viděl snad jen u pražského koncertu Philla Collinse. Celý band je řízen Princem, který jakoby jen pohledem všechno diriguje. Sóla jednotlivých hudebníků jsou jako andělská hudba pro ucho muzikanta. Ať už je to Renato Neto za klávesami nebo neskutečná Rhonda Smith, hrající nejen na basovou kytaru ale i na štíhlou moderní basu, s vynikajícím výkonem ve "Strange Relationship" a samozřejmě by byla chyba se nezmínit o speciálním hostu Sheile E., která hraje na perkuse snad vším, co se dá. Kapitolou samou pro sebe je Maceo Parker. Ten v průběhu celého koncertu dostane diváka hned několikrát, nejvíce asi v "Pass The Peas". Je tak trošku škoda, že si zde s Princem nezajamovala také Candy Dulfer. Prince několikrát vystřídá kytary, včetně těch zajímavých tvarů a samozřejmě zasedne i za klávesy. To, že nezapomíná na své rockové začátky, dokáže při "Whole Lotta Love" od Led Zeppelin a při předposlední "The Everlasting Now" jakoby přišel na pódium sám Carlos Santana. Ano i tak umí zahrát vzrůstem malý hudební génius Prince.

Narozdíl od jiných umělců již nesází tolik na světla a různé vizuální vymoženosti. Vystačí s celkem jednoduchým světelným parkem a docela zajímavými projekcemi na plátno za kapelou. Nyní se prezentuje hlavně svojí geniální hudbou. Nejvíc mě ale paradoxně dostala úplně poslední skladba na celém DVDčku, pod kterou už běží titulky, "Sometimes It Snows In April". Pomalá písnička, ve které hlavní roli hraje Princův hlas podporovaný piánem, by mohla zcela klidně soupeřit s jeho snad největším hitem "Purple Rain". Je opravdu tím nejlepším, čím se mohl rozloučit. I když by koncert mohl být delší vzhledem k tomu, jak dlouhé koncerty normálně mívá, kdybych měl toto DVD hodnotit pouze jako koncert, mělo by u mě jednoznačně 10/10, jenže...

Hodnotím-li "Live At The Aladdin Las Vegas" jako DVD, musím chtě nechtě několik bodů ubrat. Je totiž prakticky bez výbavy. Zvuk je zde pouze ve stereu, bonusy zastupuje jen písnička "The Ride", která je nahraná na stejném koncertě, takže se v podstatě o bonus nejedná. Tudíž by se dalo říci, že je to pouze taková lepší videokazeta. Když to srovnám s DVD "Rave Un2 The Year 2000", kde byl zvuk i v DTS, snad se to ani srovnávat nedá. Proč tedy ten krok zpátky? Toť otázka.

"Live At The Aladdin Las Vegas" je obyčejným záznamem neobyčejného koncertu. Pokud máte rádi Princovu hudbu, zklamáni určitě nebudete a budete radostí tančit po pokoji, i když pouze za zvuku hudby v obyčejném stereu. Pokud ale od DVDčka očekáváte něco více, pak zklamáni budete. Ta volba je už ale na posluchači, respektive na divákovi.